Zatímco Henry Ford budoval největší průmyslové impérium, jaké kdy svět spatřil, se na druhém konci města Detroit jiný automobilový průkopník snažil svázat bizarní a chatrnou kolekci sotva se protloukajících výrobců aut v kompaktní konglomerát, který jednoho dne předstihne i Ford a stane se největším světovým výrobcem motorových vozidel.
William Crapo Durant zemřel v dubnu roku 1947, jen měsíc před Henrym Fordem. Durantův příběh ale nebyl pohádkou, jak chuďas k bohatství přišel, jak to platilo ve Fordově případě. Jeho pradědeček byl bohatým a úspěšným obchodníkem se dřevem a dotáhl to dokonce až na guvernéra státu Michigan. A Durant nebyl na rozdíl od Forda ani posedlý auty. Vynalezl mnoho jiných mašin – některé úspěšné, jako třeba ledničku Frigidaire, některé neúspěšné, například traktor Samson, za nímž člověk musel trpělivě kráčet po svých – a vždy zůstal spíš nadšencem než fanatikem. Ford byl podnikatelem, který prostě miloval řízení svého výrobního impéria a nehodlal se jej pustit. Durant byl naopak výmluvným obchodníkem, kterého jeho podniky často znudily, když je získal a rozvinul. Jeho obchodní strategie byla rovněž zcela v opozici té fordovské: věřil v zákaznický výběr spíš než v prodej jediného produktu za hraničně nízkou cenu. A též se velmi odlišoval i od těch vypočítavých, šikanujících magnátů, kteří automobilovému průmyslu dominovali po roce 1945. Durant byl okouzlující, pohledný, kreativní. A roztěkaný. Od svých vrstevníků, jako byli Ford, Chrysler či Chevrolet se lišil i svou překvapivou skromností a zdrženlivostí. Říkalo se mu „automobilový Velký Gatsby“. Vydělal si a také ztratil dvě ohromná jmění a na smrtelné posteli vlastnil jen skromných 250 dolarů.
Durant vyrůstal v malém michiganském městečku jménem Flint, jehož následný rozvoj v jedno z nejvýznamnějších motoristických center Spojených států byl z velké části právě jeho přičiněním. Od výroby dodávkových vozíků, z čehož učinil největší byznys celého města, povýšil k výrobě aut – zafinancoval začínající automobilovou firmu Buick a z Flintu se tak stalo nejrychleji se rozvíjející americké město.
David Dunbar Buick byl skotský instalatér, jenž objevil kouzlo vynalézání a výrobcem aut se stal až v poměrně pokročilejším věku pětačtyřiceti let. Narodil se v Arbroathu na východním pobřeží Skotska, ale jeho rodiče emigrovali do Spojených států, když byly Davidovi pouhé dva roky. V patnácti letech začal Buick pracovat pro instalatérskou firmu ve svém domovském Detroitu, a když se roku 1882 podnik hroutil, dokázal ho zachránit. Firmu prodal roku 1899 a spolu se svým partnerem, Walterem Marrem, investoval do výrobny motorů. Společně pak roku 1903 postavili první automobil Buick. Dunbar Buick sám však nikdy nebyl podnikatelem s ostrými lokty jako mnoho jiných Skoto-Američanů. V roce 1900 dokonce Marrovi prodal práva na název Buick Automobile a roku 1903 prodal 99 % svých práv v nové společnosti Buick Motor Car Company bratrům Franku a Benjaminu Briscoeovým. Přesto ani jemu, ani Marrovi nechyběla vytrvalost a roku 1904 přišli s prvním prodejným vozem Buick, Modelem B. Williama Duranta Model B zaujal, nabídl novému výrobci finanční podporu a roku 1906 postavil ve Flintu novou továrnu, která byla ve své době největší a nejmodernější na celém světě.
Durantovo nadání, energie a zdánlivě nevyčerpatelná sebedůvěra mu pomohly zřídit pro Buicka malou dealerskou síť. Přesto brzy dospěl k názoru, že k tomu, aby rodící se americký automobilový průmysl získal investice potřebné pro opravdu pořádný úspěch v motoristické branži, vede jediná cesta: rozsáhlá kapitalizace aliance předních výrobců aut. A podle tohoto přesvědčení začal Durant jednat. V zimě na přelomu let 1907 a 1908 zahájil jednání s pohádkově bohatým a úspěšným bankovním domem J. P. Morgana s cílem zajistit mnohamiliónovou podporu skupině výrobců, již nazýval United Motors Corporation. Durant později zjistil, že v New Jersey již existuje společnost s názvem United Motors Car Company, a tak se s partnery dohodl na přímočarém, byť trochu mdlém jméně General Motors (GM).
J. Pierpont Morgan byl špičkou mezi národními bankéři. Narodil se roku 1837, tedy roku, kdy na trůn ve Velké Británii usedla královna Viktorie, a během šedesáti let nashromáždil neuvěřitelné bankovní jmění. Roku 1895 dokonce jeho osobní záruky zachránily vládu prezidenta Clevelanda před bankrotem. Morgan původně věřil, že je automobil jen přechodným módním výstřelkem a po první schůzce s Durantem dal automobilovému podnikateli přezdívku „nestabilní vizionář“. Durant jej ale nakonec přesvědčil o opaku a s Morganem za zády se mohl dál věnovat své misi. Následovalo období ohromujícího růstu, kdy banky nervózně financovaly Durantovu rychlou kompletaci prvního světového automobilového koncernu. Fred Smith z firmy Oldsmobile později prohlašoval, že jen sám Durant, „největší obchodník všech dob“, byl schopen pochopit, že právě „silné spojení“ bylo to, co automobilový průmysl potřeboval, a potvrdil, že Durant byl jediným člověkem, který mohl takto ambiciózní konglomerát úspěšně vytvořit: „Nikdy nežil jiný člověk, který by dokázal prodat takovou řádku komodit v tak krátkém čase – doutníky, vozíky, automobily i sám sebe – a jenž by zároveň ve všechny, a hlavně v tu poslední jmenovanou, tak bezvýhradně věřil.“
