Všichni automobiloví magnáti ovšem naštěstí nebyli agresivními tyrany ala Henry Ford. Kariéra Fordova současníka Waltera Chryslera dokazuje, že aby člověk v automobilovém průmyslu uspěl, nemusí být nutně despotou. Chryslerovy ohromující výsledky jsou povzbudivým důkazem toho, že dobří chlapíci ne vždy dokončí závod jako poslední.
Walter P. Chrysler se narodil dvanáct let po Henrym Fordovi, v roce 1875. Svůj pracovní život začal jako lokomotivový inženýr v Kansasu a z této skromné pozice se vypracoval až na manažera společnosti American Locomotive Works v Pittsburghu. Při návštěvě Automobile show v Chicagu roku 1908 na něj však sedla automobilová bleška. Když ho pak James Storrow z General Motors požádal, aby přišel do Flintu a ujal se firmy Buick, nadšeně přijal, a to i přesto, že mu nová pozice nabízela jen polovinu toho, co si vydělával v Pittsburghu. Na svém místě setrval i po Durantově převratu z roku 1915 – tehdy už s výrazně vyšším finančním ohodnocením –, ovšem pod podmínkou, že se bude zodpovídat pouze jemu. Durantovy sklony dělat čistě vlastní ukvapené závěry však Chryslera rozčilovaly. Cítil se těžce podkopáván a roku 1920 tak na svůj post v GM rezignoval, přičemž si s sebou odnesl jeden a půl milionu v akciových opcích.
Chrysler si poté udělal jméno jakožto průmyslový „krizový manažer“. Roku 1920 byl najat, aby zachránil s problémy se potýkající automobilku Willys-Overland. Dal tedy zavřít některé její nehospodárné továrny, zredukoval počty manažerů a jiných úředníků a přesunul výrobu z Ohia na předměstí Detroitu, kde byla levnější pracovní síla. Když však v listopadu 1921 podnik přešel do nucené správy (což byl ve skutečnosti zoufalý manévr Johna Willyse, jak znovu převzít vedení své firmy od bankovních věřitelů), bylo rozhodnuto, že si již společnost nemůže dovolit Chryslerovy nákladné služby.
Chrysler se tak znovu ocitl bez práce, a tak se rozhodl, že si založí vlastní automobilovou firmu. Za tímto účelem převzal detroitskou továrnu zkrachovalé společnosti Maxwell Motor Company, která mu padla do oka již roku 1921. Jeho první průlom představoval vůz Chrysler Six z roku 1924. Postavil jej na designu, který roku 1920 vytvořil pro automobilku Willys, a výsledný vůz se prokázal hladkou jízdou i spolehlivostí, při níž kombinoval evropskou kvalitu s americkou drsností. Úspěch modelu mu umožnil přetvořit roku 1925 Maxwell Motor Company v korporaci Chrysler. O tři roky později přikoupil zkrachovalou společnost Dodge Brothers Company, kterou zamýšlel použít jako odrazový můstek pro ambiciózní projekt, jímž by vyzval na souboj mocné značky sdružené v General Motors.
John a Horace Dodgeové odstartovali svou kariéru v automobilovém průmyslu jako dodavatelé převodovek pro firmy Oldsmobile a Ford. Roku 1913 se však John Dodge nechal slyšet, že je „unavený z toho, jak si ho Henry Ford tahá v náprsní kapse“, a tak začali bratři v roce 1914 s výrobou vlastního modelu auta: těžší a větší verze Modelu T nazvané Model 30. Tento vůz si dobře počínal v mexické revoluci roku 1914 a získal si statut celebrity díky výkonu v silně zpropagovaném nájezdu na Sonoru, v němž poručík George S. Patton vedl do boje deset vojáků a dva civilní průvodce ve třech Modelech 30. Z boje se pak každý ze třech vozů vrátil se zabitým Mexičanem (jedním z nich byl i klíčový poradce vůdce revolucionářů Pancho Villy) přivázaným na kapotě. Roku 1920 však bohužel oba bratři Dodgeové zemřeli, John na zápal plic, Horace na cirhózu jater. Bez jejich vedení společnost nesoucí jejich jméno mlela z posledního a dle očekávání ji brzy odkoupil ambiciózní Chrysler. Stávající modely Dodge byly zachovány, i když se v roce 1930 značka zkrouhla z původní „Dodge Brothers“ pouze na „Dodge“. Chrysler později vymyslel další dvě nové značky, Plymouth pro levnější vozy a De Soto pro vyšší segment trhu, čímž rozšířil působení své firmy a ta se tak stala odrazem General Motors. Každá z Chryslerových značek – Plymouth, Dodge, De Soto a Chrysler – byla zamýšlena jako přímá konkurence odpovídajících divizí GM. Roku 1955 se pak počet brandů navýšil na pět: z vrcholu modelové řady, vozu Chrysler Imperial, se stal základ pro značku Imperial, přímého rivala nejen modelů Cadillac, ale i vozů Lincoln.
