Austin, Morris a Fiat přitom nebyli jedinými příklady úspěšných evropských podnikatelů, kteří v meziválečném období vydělali miliony na masové produkci malých automobilů pro širokou veřejnost. K roku 1939 se v totožném segmentu trhu vypracovali další větší hráči – francouzští Renault a Citroën, jak si brzy ukážeme. Ovšem ne každá úspěšná evropská automobilka měla své sídlo zákonitě na západě. I jistá východoevropská firma se do roku 1939 vyšplhala na vysoké místo v žebříčku zavedených kontinentálních značek.
Během života zakladatele společnosti Škoda, Emila Škody, jeho firma nikdy žádný automobil nevyrobila. Do své smrti roku 1900 Škoda svojí firmu sídlící v Plzni nedaleko Prahy učinil největším výrobcem zbraní v celé Evropě. Továrny firmy Škoda se na výrobu aut vrhly až roku 1919, kdy pod licencí vyráběly vozy Hispano-Suiza opatřené jejich vlastními českými motory. Těmi, kdo úspěšnou zbrojní společnost přetavili ve vůdčí automobilku, byli dva inženýři, Václav Laurin (1865–1930) a Václav Klement (1868–1938). Laurin byl samotářský, skromný a pracovitý, Klement naopak energický a ambiciózní. Společně tak tvořili ideální partnerství.
Svůj první automobil, Voiturette Typ A, uvedli na trh roku 1905 a jeho prodeje byly slušné. Laurin s Klementem za první světové války též neživořili: pro Rakousko-Uherskou říši vyráběli ambulance a vojenská vozidla. Roku 1926 už měli dost peněz na to, aby do své firmy pohltili společnost Škoda, přičemž dobře známou značku Škoda si moudře zvolili za název svého nového podniku. A následně si vybudovali jméno ve specifickém segmentu trhu malých, hezkých rodinných vozů. Zvláště úspěšné byly jejich modely Škoda 633 z roku 1931 a Škoda 420 Tudor z roku 1933, které představovaly právě to, co Střední Evropa v době ekonomické nejistoty potřebovala. (Původ výstředního názvu Tudor je poměrně záhadný. Dle jednoho názoru jde o derivaci spojení anglických slov „two-door“ neboli „dvoudveřový“. Společnost však zanedlouho začala název používat i pro vozy čtyřdveřové.)
K roku 1938 již Škoda vyráběla kabriolety, kupé a aerodynamický dvoudveřový sedan jménem Rapid, který nápadně připomínal nový KdF-Wagen firmy Porsche (a stejně tak byl vozy Porsche a designy Hanse Ledwinky ovlivněn i aerodynamický model 935 s motorem vzadu). Z kraje roku 1939 pak Škoda odhalila své do té doby nejlepší a největší auto: impozantní čtyřdveřový sedan Superb. Bohužel právě Superb se stal posledním automobilem, jaký Škoda vyrobila před svou téměř šedesátiletou pauzou. Roku 1939 firmu obsadila invazní německá vojska – akvizice Škody ostatně byla jedním z hlavních důvodů, proč Hitler natolik dychtil porušit Mnichovskou dohodu z roku 1938 a zmocnit se celého Československa. Během následujících šesti let vešla továrna Škody ve známost již ne jako výrobce pohodových a robustních rodinných aut, ale jako jeden z nejvýkonnějších producentů vojenských vozidel a vybavení pro nacistický režim.
