Bentley a Bugatti nebyly jedinými luxusními značkami, které v meziválečných letech došly iluzorní prosperity. Již roku 1898 začal španělský dělostřelecký kapitán Emilio de la Cuadra v Barceloně s výrobou elektrických automobilů. O čtyři roky později se k němu přidal švýcarský inženýr Marc Birkigt a společně založili společnost Fábrica Hispano-Suiza. Do roku 1911 firmě přibyla druhá továrna ve Francii a během první světové války si jak španělská, tak i francouzská pobočka společnosti vysloužila díky výrobě výtečných leteckých motorů mezinárodní renomé. Birkigt, který byl později oslavován jako španělský Henry Royce, chytře využil svého vojenského věhlasu a zavedl pro své vozy maskota ve tvaru čápa, jenž byl umístěn na konci přední kapoty. Tato napodobenina Ducha extáze vycházela z alsaského emblému čápa, jehož používal francouzský hvězdný bojový letec Georges Guynemer, který byl sám nadšeným zákazníkem automobilky Hispano-Suiza.
V letech bezprostředně následujících po první světové válce se Birkigtovi rychle podařilo svému arcirivalovi, firmě Rolls-Royce, vypálit rybník. Zatímco vozy Rolls-Royce byly jako krabice a nadto staromódní, Hispano-Suizy byly dlouhé a štíhlé, navíc mnohem výkonnější. Birkigtův model H6 z roku 1919 se šestiválcovým motorem vycházejícím z jeho úspěšného osmiválce z válečných let zastínil i legendární, byť nyní poněkud zastarávající Silver Ghosty. To firmu Rolls-Royce přimělo osvojit si, samozřejmě pod placenou licencí, řadu patentovaných prvků svého španělského konkurenta, kupříkladu brzdy s posilovačem.
Do roku 1930 se jméno Hispano-Suiza, podobně jako Rolls-Royce či Benley, stalo synonymem kvality a výkonu. Mezi pravidelnými klienty automobilky byl i španělský král Alfonzo XIII., alespoň tedy do svého sesazení roku 1931. Model J12 z roku 1933 disponoval ohromným 9,4litrovým motorem s dvanácti válci, pyšnil se nekonečně dlouhou kapotou a byl oblíbeným dopravním prostředkem státníků z celého světa. Jiný model, Type 68 z roku 1933, zase vážil ohromující necelé dvě tuny. A co víc, na rozdíl od společnosti Bentley se automobilce Hispano-Suiza podařilo přežít rané roky krize na počátku 30. let. Ovšem po vypuknutí občanské války ve Španělsku v roce 1936 se firma bohužel od výroby automobilů vrátila zpět k leteckým motorům. Sám Birkigt utekl do Francie, avšak odmítl kolaboraci s nacisty a po roce 1940 se musel vrátit do Španělska. Zde se vrátil k firmě Hispano-Suiza a podílel se na jejích leteckých motorech, při čemž spolupracoval se zkompromitovaným francouzským výrobcem aut Émilem Dewoitinem (kterého v případě návratu do vlasti čekalo vězení za kolaboraci), a to až do své smrti roku 1953. Francouzská větev společnosti pokračovala ve výrobě motorů pro německé letouny i během druhé světové války, což zapříčinilo, že bylo její jméno po roce 1945 považováno za natolik poskvrněné, že nestálo za to jej obnovit. Španělská mateřská společnost se již nikdy k výrobě automobilů nevrátila a její továrna byla generálem Francem použita jako základ nového státního konglomerátu, předka dnešní společnosti Seat.
