Bylo pondělní ráno, 27. února 1961, a detroitští automobilníci se probouzeli za zvuku novin pleskajících jim před dveře. List The Detroit News nebyl jen deník s mezinárodním záběrem, ale i obchodní žurnál automobilového průmyslu s přídavkem drbů. Toho dne byly zprávy mdlé: „Liz Taylorová onemocněla!“, „Sonda mířící k Venuši monitorována sovětskými loděmi“ hlásily titulky. Sportovní rubriku pro změnu okupovala detailní reportáž k Daytonské pětistovce.
V neděli totiž na tomto slavném floridském okruhu jezdec Marvin Panch za volantem Pontiacu vyhrál s rekordní rychlostí – v průměru skoro 241 km/h. V souvisejícím komentáři sloupkaře Doca Greena se čtenáři dozvěděli zajímavé informace: Při evropských závodech se výhra určitého automobilu okamžitě promítne do jeho prodejů. Kupující se tam řídí jednoduchou teorií – když například 24hodinový vytrvalostní závod Le Mans dokončí pět Ferrari s pěkným náskokem před zbytkem soutěžících a ještě navíc v takových vypjatých podmínkách, pak musí být Ferrari opravdu tím nejlepším autem a stojí za to si ho koupit. „Pro nás to taky takhle fungovalo,“ prohlásil Bill Packer, detroitský dealer Pontiacu, který vítězné auto sponzoroval. „V roce 1957, když firmu přebral Bunkie Knudsen, byly Pontiacy dobrými auty, ale měly reputaci vozů pro staré dámy. Prima vozítka pro babičky. A pak jsme začali dobývat automobilové závody. Během pár let naše prodeje vystřelily strmě vzhůru.“
Automobilové závody ovšem v Detroitu neměly mít žádný vliv. Pro automobilky platil zákaz podporovat závodění byť jediným dolarem. Na konci padesátých let se totiž američtí výrobci aut dostali do problémů za to, že skrz reklamu tlačili silná auta na veřejné silnice. Do takzvané „Války koňské síly“ se zapojil Ford, General Motors i Chrysler. Ve snaze zaujmout zákazníky se předbíhali, kdo oněch koní dostane pod kapotu víc. Hromadění síly do kubických metrů bylo odpovědí Detroitu na Studenou válku. Automobilky propagovali svá auta tím, že je hlásili do série nedělních závodů jménem NASCAR (National Association for Stock Car Automobile Racing, tedy Národní asociace pro závody sériově vyráběných automobilů). Těsný vztah mezi bitvou o rychlost a bojem o tržní podíl ovšem zrovna nezaujal Washington. V roce 1957 přinutil Kongres Asociaci výrobců automobilů, aby vydala Bezpečnostní rezoluci – usnesení, v němž se detroitské automobilky dohodly, že nebudou propagovat „objem a zátah motoru, koňskou sílu ani zrychlení či výkon v žádné soutěži, která by se týkala rychlosti vozu“. Bezpečnost a hospodárnost se staly hlavním mottem dne.
A přece se v roce 1961 v detroitském tisku objevil komentář Doca Greena, který se zmiňoval o přítomnosti vysokých představitelů místních automobilek na Daytonské pětistovce. „Tito pánové jsou totiž zrovna na cestě do Texasu nebo Dubuque či tam někam a v Daytonu jsou vlastně jen na skok. V podstatě tam ani nejsou. A všechno, co říkají, je mimo záznam.“ Jistý vlivný jedinec se prý nechal slyšet, že „Závodit bez podpory výrobce je jako mít dítě bez pupeční šňůry. Tedy téměř nemožné.“ Investice General Motors do závodů byly nejhůře skrývaným detroitským tajemstvím onoho léta. Chevrolet financoval závodnickou kampaň pod zástěrkou programu na vývoj lodního motoru. Pontiac měl též svůj vlastní tajný program. „Ti chlapi podvádějí,“ svěřil se Henry II Iacoccovi. „Musíme něco udělat!“ Henry II se obával špatné reputace a odmítl za závodění utrácet peníze. Byl prezidentem Asociace výrobců automobilů a bylo právě jeho úkolem Bezpečnostní rezoluci prosazovat.
Ke konci roku 1961 – což byl Iacoccův první rok ve funkci – vyhrály Pontiacy a Chevrolety 41 z celkových 42 závodů pořádaných NASCARem. Toho samého roku vystřelil podíl General Motors na trhu do závratných výšin. Pontiac hlásil nejvyšší prodeje nového modelu za celou svou 60letou historii. V dubnu vyhrály Chevrolety v Richmondu, Columbii, Greenvillu a Winston-Salemu. V ten samý měsíc nasadil Chevrolet nový rekord v měsíčním prodeji. Časopis Newsweek hlásil: „Je to poprvé od dob Tin Lizzie Henryho Forda, co se jedné automobilové sérii podařilo takto mocně ovládnout trh. Z každých tří aut, která si Američané za poslední týden koupili, byl jeden Chevrolet.“ General Motors zažívaly zlaté časy.
