Wilhelm Maybach zemřel roku 1929, aniž by kdy osobně vlastnil automobil. Po roce 1940 vyráběla jeho stejnojmenná firma motory pro tanky německé armády. Bídná poválečná léta jen tak tak přežila a pachtila se dál až do 60. let, kdy byla odkoupena, nepřekvapivě, společností Daimler-Benz. Nástupce DMG konečně, i když dost zpožděně, odčinil onu ostudnou epizodu v historii firmy alespoň tím, že oživil jméno Maybach v názvu značky extra luxusních limuzín. Maybach si to bezpochyby zasloužil i proto, že nebýt právě jeho, nikdy by nevznikl Mercedes.
Vraťme se teď ke Karlu Benzovi, jehož osud se velmi podobal tomu, jaký potkal jeho rivala Daimlera. Přesto, že se mu roku 1896 povedlo svá auta vylepšit vynálezem radikálního ležatého motoru, byl svými kolegy z vedení firmy donucen odejít v roce 1903 do důchodu. Bylo mu však alespoň teoreticky povoleno zůstat v radě společnosti až do jeho smrti v roce 1929. Znovu tedy nad vizionářskými inženýry triumfovali opatrní ekonomové. Benz se alespoň dožil toho, aby viděl, jak se jeho firma spojením s Daimlerovou společností, k němuž došlo roku 1926, vyvíjí v jednoho z motoristických obrů. Stál rovněž u zrodu prvního vozu značky Mercedes.
Jedním z Benzových nejdůležitějších zákazníků v rané etapě jeho firmy byl židovský podnikatel Emil Jellinek, rakousko-uherský generální konzul v Nice. Jellinek v 80. letech s nadšením pomáhal Benzovi s marketingem jeho vozů, ovšem s ohledem na zemi svého původu, která se ještě pořád vzpamatovávala z vyčerpávající porážky od Prusů z doby před 20 lety, považoval germánský název automobilky za nevýhodu. Přesvědčil tedy Benze, aby za účelem marketingu přijal pro svou značku nové jméno. Jellinek pár let před tím v Maroku poznal jednu dámu, temperamentní a exotickou Rachel Goggmann Cenrobert, a posléze se s ní oženil. Roku 1889 se jim narodila dcerka jménem Adrienne, jež však dostala přezdívku Mercédès, což ve španělštině znamenalo „požehnání“ nebo „spása“. Ohlédneme-li se nazpět, zdá se použití tohoto jména vhodné. Kolem roku 1900 používal Jellinek jméno Mercedes nejen pro svůj soukromý závodní tým, ale i pro svou jachtu. A teď přesvědčil Maybacha, aby mu postavil nové sportovní auto, které ponese právě toto jméno. Poněkud prorocky přitom Jellinek prohlásil, že automobil Mercedes by neměl být „autem dneška nebo zítřka, ale autem pozítří“.
Mercedes 35 hp, který Maybach postavil a jenž byl poprvé nabídnut k prodeji veřejnosti roku 1902, byl vozem vskutku revolučním: objevilo se v něm vůbec první kulisové řazení, voštinový chladič a ocelový – nikoliv dřevěný – podvozek. Jak poznamenal historik Stephen Bayley, byl to model který „ustanovil základní architekturu automobilu“. Prototyp Mercedesu ovládl v březnu 1901 Týden rychlosti v Nice a okamžitě si získal řadu prominentních fanoušků, jako byl například baron Henri de Rothschild. Ředitel Francouzského automobilového klubu sám hlásil: „Vstoupili jsme do éry Mercedesu.“
V době spojení firem Daimler a Benz roku 1926 byl název Mercedes rozšířen na veškerou produkci společnosti, čímž se předešlo možnému boji ohledně většího prosazení buď značky Benz, či značky Daimler. Sama Mercédès bohužel zemřela na rakovinu ve věku pouhých devětatřiceti let v roce 1929, tedy téhož roku co Karl Benz. Byla tak alespoň ušetřena toho být svědkem groteskní šarády, kdy auta pojmenovaná po mladé Židovce převážela antisemitské špičky nacistického Německa po celé Třetí říši.
