Louis Chevrolet vypadal jako karikatura Francouze. Byl to chlap jako hora podobný medvědovi a stavěný jako ragbyový útočník. Honosil se ježatým knírem a mezi rty měl snad trvale přilepenou cigaretu. Ve skutečnosti se Chevrolet nenarodil ve Francii, ale ve Švýcarsku jako syn hodináře pocházejícího z Francie. Rodina se přestěhovala do francouzského městečka Beaune, do srdce vinařského Burgundska, když bylo Louisovi osm let. Tam v sobě mladý Chevrolet nalezl lásku k mechanice, když pomohl slepému vinaři tím, že mu postavil novou revoluční pumpu na víno. Ta dětinská radost z možnosti rozmontovat nějaký stroj a zase jej potom dát dohromady jej už nikdy neopustila.
Roku 1900 emigroval do Montrealu a pracoval jako mechanik a šofér. Pak se znovu přestěhoval, tentokrát do New Yorku. Zde věčně neposedný Chevrolet začal pracovat v brooklynské dílně automobilky De Dion-Bouton, toho času největšího producenta aut na světě. Podobně jako Durant se však Chevrolet nikdy nedokázal usadit. V roce 1905 jej najala firma Fiat jako závodního jezdce a již o rok později mu chodily nabídky od celé řady výrobců aut, kteří dychtili předvést své nové stroje na závodních tratích. A mezi nimi byl i Durant, takže Chevrolet zakrátko závodil i pro Buick. Mezi tím vším však odstartoval práci i na svém vlastním motoru. Durant byl Chevroletovou pracovitostí nadšen a roku 1911 mu poskytl finance k založení společnosti Chevrolet Motor Car Company, jež do firemního loga dostala stylizovaný švýcarský kříž. Její velký luxusní Classic 6 se ihned stal hitem. Sám Louis Chevrolet byl dotlačen k tomu, aby pomohl s jeho reklamou, a tak vyzval novináře, aby na kapotu auta položili tužku, zatímco Chevrolet nastartoval motor. Tužka se nepohnula, čímž efektivně demonstrovala hladký chod motoru.
Durant a Chevrolet však byli natolik rozdílní, jak fyzicky, tak i temperamentem, že pro mnohé pozorovatele nebylo překvapením, když se rozhádali. Durant využil raketového úspěchu Chevroletu, aby vykoupil akcie GM, a tím si nakonec zajistil návrat do čela General Motors. To se mu podařilo roku 1915, když vyplatil podílníky roztrpčené nevýrazným výkonem akcií společnosti, jež od roku 1910 vězela v rukou konzervativních bankéřů, kteří ji drželi v monotónní rutině. Ovšem tohle všechno Durant provedl za Chevroletovými zády. Ten v létě roku 1913 odjel do Francie a Durant v jeho nepřítomnosti přesunul výrobu vozů Chevrolet z Detroitu do Flintu.
Když se Chevrolet vrátil a zjistil to, byl nepříčetný. Jejich vztah se dále vyostřil poté, co Durant náruživému kuřákovi Chevroletovi navrhl, aby své milované cigarety Gauloises vyměnil za doutníky, což by lépe odpovídalo americkému stereotypu. A hádali se urputně i nad designem a marketingem vozů značky Chevrolet: drsný samouk Chevrolet chtěl, aby jeho jméno nesly velké a mohutné vozy s výkonným motorem, uhlazený a výřečný Durant naopak prostě jen chtěl vyrábět auta lacino a rychle. Koncem roku 1913 Chevrolet z firmy nesoucí jeho jméno odešel a roku 1915 – v roce, kdy se Durant triumfálně vrátil na vrchol svého koncernu – prodal Durantovi celý svůj podíl v GM. Kdyby si byl tyto akcie nechal, mohl za ně v době své smrti v roce 1941 dostat mnoho milionů dolarů.
Durant roku 1917 v tichosti začlenil Chevrolet do General Motors a učinil z něj největší divizi koncernu, jež vyráběla přesně ten typ dostupných každodenních vozů, kterými Louis Chevrolet, věčný romantický závodník, pohrdal.
Sám Chevrolet se mezitím vrátil ke své první motoristické lásce a začal vyrábět závodní auta. Roku 1916 se svým mladším bratrem Gastonem založili firmu Frontenac Motor Corporation, jejíž vozy hojně soutěžily v závodě Indianapolis 500, ovšem dosáhly jen drobných úspěchů. Netrpělivému závodníkovi Chevroletovi se však, bohužel, úspěchy v podnikání neustále vyhýbaly. Gaston zemřel při nehodě na závodní trati roku 1921 a Frontenac roku 1924 zbankrotoval. Po tomto nezdaru se Louis pustil do výroby lodí a letadel, ale nedařilo se mu ani tentokrát. Na začátku 30. let byl bez prostředků a s manželkou živořil v malém bytě na Floridě. Tíživou situací muže, který propůjčil své jméno nejziskovější divizi GM, byly nakonec General Motors natolik zahanbeny (nebo se spíše natolik obávaly, co by to provedlo se vztahy s veřejností, pokud by vše zjistila média), že Chevroletovi roku 1934 poskytly drobnou penzi. O sedm let později Louis Chevrolet zemřel po zpackané operaci nohy. Nebyl pohřben v rodném Švýcarsku ani ve Francii, dokonce ani v Detroitu, ale v Indianapolis, kde za volantem závodních vozů zažil své nejšťastnější okamžiky.
