bi
Jeho kalifornský soused Richie Ginther se nechal Hillem přesvědčit, aby začal s automobilovým závoděním. Nejdříve se připojil k Hillovi ve Ferrari, poté přešel do BRM a nakonec k Hondě, kde získal svou první výhru. Bylo to na Velké ceně Mexika v roce 1965, kdy starý dobrý Ginther získal svoji prvni a poslední výhru. Čtrnáctkrát se postavil na stupně vítězů. Se závoděním se pak náhle rozloučil v roce 1967 poté, co na Indy 500 skončil na kost promočený palivem. To se tehdy nevznítilo, což bylo velké štěstí… ale to už by se mu mohlo příště vyhnout a to Ginther nechtěl riskovat..
Dalším nezapomenutelný americkým pilotem byl Dan Gurney. Gurney měl mnoho vlastností, které hrály v jeho prospěch. Byl to rychlý pilot, velmi vysoký (něco přes 193 cm), měl ostré rysy a dobře vypadal. Říkalo se, že byl jediným řidičem, o kterém Jim Clark přiznal, že se ho obává. Gurney také pomohl navrhnout a sestavit Eagle-Weslake, automobil mnoha lidmi stále ještě považovaný za nejkrásnější vůz Grand Prix, který byl kdy sestrojen. Pro Porsche získal jejich vůbec první vítězství ve Velké ceně, a to ve francouzské Grand Prix roku 1962. To samé pak dokázal pro stáj Brabham na francouzské Grand Prix o dva roky později. Aby následně odešel a založil svůj vlastní tým s názvem All American Racing – s primárním plánem vyhrát v Indianapolis a následně ukázat světu, že Amerika může porazit “chytráky z Británie a Itálie” a utrhnout si pro sebe vítězství ve Formuli 1.
AAR Eagle byl dalším koncernem britských garážistů. Jeho podvozek byl výtvorem velice váženého, bývalého konstruktéra Lotusu Lena Terryho. Motor V12 byl navržen Aubreyem Woodsem, bývalým zaměstnancem a členem týmu BRM, a sestrojený ve Východním Sussexu, ve staré škole Weslake Engineering v Rye. S náležitým uznáním pravého stavu věcí změnil Gurney jméno celé společnosti na Anglo-American Racing a v roce 1966 vyrazil na trať s velmi elegantním vozem F1 – Eagle. Tento elegán tmavomodré půlnoční barvy byl doplněný o sání ze stíhačky a sexy slitinová kola. O rok později v něm Dan Guerney vyhrál belgickou Grand Prix (před Jackiem Stewartem a Jimem Clarkem) a byl obléhán davem jásajících Belgičanů. A to bylo jen týden poté, co zvítězil ve čtyřiadvaceti hodinovém závodě v Le Mans, v dalším skvělém voze anglo-americké koprodukce, Ford GT40. Vypadalo to, že přišel Danův moment. Bohužel to však bylo pro působení týmu Eagle v seriálu Formule 1 vše. Byl to dobrý vůz, navíc Gurney byl dobrý řidič a ti dva spolu vedli závod roku 1967 v Nürburgringu až do té doby, než jim odešel motor. Pravda je, že vůz nebyl dostatečně spolehlivý (k velkému vzteku perfekcionisty, jakým byl Gurney). V roce 1968 Dan přešel k týmu McLaren a o několik let později odešel z Formule 1 navždy.
Další americký pilot Peter Revson začal ve Formuli 1 také v šedesátých letech. Na několik let se pak vrátil do Států a znovu se objevil na scéně začátkem sedmdesátých let. V sedmdesátém třetím vyhrál britskou a kanadskou Grand Prix za tým McLaren. Zemřel v roce 1974 při tréninku na Velkou cenu Jižní Afriky. Byl to dobrý řidič a poslední závodník, který se narodil ve Spojených státech amerických a dokázal vyhrát Velkou cenu Formule 1.