Inženýři Brabhamu přišli s důvtipným řešením pro výrobu přítlakového efektu. Jejich „FanCar“ využíval velký ventilátor, něco jako průmyslový odsavač, vystupující z převodovky a přisávající Brabham BT46B k zemi. Fungovalo to a proto se na Brabham snesla vlna protestů. Mario Anderetti, světový šampion z roku 1978, si stěžoval, že je to jako zatraceně dobrý vysavač. „Hází to na vás bláto a smetí pekelnou rychlostí“. FIA byla zaskočena a prohlásila: „V tuto chvíli nemůžeme na tom voze shledat nic proti pravidlům“. Niki Lauda v červnu roku 1978 s vozem zvítězil ve švédské Grand Prix. Nicméně o několik závodů později Brabham pod nátlakem neustálých protestů vůz stáhl.
V roce 1981 přišel Brabham s dalším ďábelsky rafinovaným kouskem. V závislosti na rychlosti snižoval hydraulický podvozek světlou výšku vozu a tím zvyšoval chtěný přítlak. Zároveň byly zakázány boční prahy, nedílná součást původního ground-efekt systému. A to bylo velmi špatné pro zbytek rodiny Formule 1. „Nemůžeme dál tolerovat ilegální fungování jiných týmů“, řekl mluvčí Ferrari. Zároveň se ve své řeči dožadoval o obnovení bočních prahů na svých vozech jako odvetného opatření. To však Brabham vůbec nerozrušilo a s Nelsonem Piquetem za volantem získali světový titul.
Ground efekt měl dopad i na samotné piloty. Ti museli snášet obrovské vibrace, dvojité vidění, silné pohmožděniny a občas i potíže udržet nohy na pedálech. Colin Chapman, který ground efekt vlastně objevil, se snažil zmírnit vedlejší následky svého nápadu výrobou téměř kompletně tuhého podvozku. Podvozku dostatečně silného, aby vydržel ten nejhorší nápor přítlakového efektu, ale s měkce zavěšenou vnitřní sekcí, ve kterém si měl pilot hovět jako řidič kamionu ve své odpružené kabině. Vůz vážil více než běžný vůz Formule 1, ale odměnou za to byla velice tvrdá a stabilní jízda (auto drželo pevně přilepené na asfaltu), která nevyčerpávala piloty. „Je to vynikající nápad“, řekl zaměstnanec Lotusu. „Je to tak brilantní, že to všem ostatním nahání strach.“ Vůz byl ale bohužel tak brilantní, že se nikdy nedostal k závodění. Poprvé se ukázal světu na Velké ceně Spojených států amerických. Přestože nikdo nebyl schopen doopravdy specifikovat, jaké pravidlo nebo pravidla Lotus porušuje, byl na Lotus podán oficiální protest všemi jedenácti týmy, které se účastnily závodu. Vůz byl vpuštěn do tréninku, ale následně vyřazen ze závodů. O dva týdny později, na brazilské Grand Prix, protestovali McLaren, Osella, Ferrari, Alfa Romeo, Williams a Ligier znovu. Tentokrát vyřadili rozhodčí vůz okamžitě a efektivně tak zkazily Lotusu sezónu.
