V následujícím ročníku dokázal Ronnie Peterson s Lotusem zvítězit ještě třikrát, a to na třech po sobě jdoucích závodech – v Monaku, Dijonu a v Monze. Tento vůz s označením 72E byl opravdu mimořádný. Přišel na scénu poprvé v roce 1969 a o téměř pět let později stále ještě vyhrával závody. Dokonce se pod taktovkou Jackyho Ickxe dostal na stupně vítězů ještě v roce 1975 na španělské Grand Prix. Ano, byly na něm provedeny úpravy s důrazem na uhlazení karoserie, úpravy aerodynamiky a změn na podvozku, ale jinak to byl stále ten samý Lotus 72E. Když jej Peterson řídil roku 1974, rozhodně vypadal velmi hrozivě a účelně, hlavně díky svému černému laku. Pod povrchem ale stále dřímal ten stejný stroj z šedesátého devátého, ze kterého byl Jochen Rindt střídavě vyděšený a střídavě nadšený.
Fittipaldi mezitím získal svůj druhý titul v McLarenu M23, voze který pozoruhodně připomínal Lotus 72. Emerson tomu vozu, mimo jiné, vděčil za část svého úspěchu. „Je to auto, které se dobře a lehce ovládá na jakémkoliv okruhu. A to proto, že je jednoduché”, řekl stručně.
