Vozy Auto Union a Mercedes se ale velmi rychle dostaly zpět ke slovu. S blížícím se začátkem druhé světové války se nemilosrdně střídaly o vítězství ve světovém šampionátu. Auto Union získal titul v roce 1936, Mercedes pak v letech 1937 a 1938. Oba týmy udávaly nové standardy v oblasti efektivity týmové práce, důkladnosti co se týče technické stránky a kolektivní vůle k vítězství. Výrazně se zviditelnily při britské Grand Prix v Donington Parku. Ta se konala roku 1937 a naprosto uchvátila každého, kdo jí tenkrát přihlížel.
Bylo to poprvé, co se Němci předvedli na území Anglie. V závodě proti maličkým vozům ERA (English Racing Automobiles – Anglické Závodní Automobily) a několika zoufalým Maserati roznesly týmy Mercedesu a Auto Union své soupeře na kopytech. Už na startu předvedly britskému publiku sílu a dominanci svých vozů. Když jezdci nastartovali motory, jejich zvuk připomínal více letecké stíhačky než závodní auta. Každý z osmiválcových Mercedesů s turbokompresorem byl sám o sobě hlučnější než zbytek všech vozů startovního pole dohromady.
Zatímco Nuvolariho velkolepá jízda z roku 1935 v Nϋrburgringu byla čistým kouskem nadčasové sportovní podívané, týmy Mercedes a Auto Union byly v pozdních třicátých letech minulého století něčím jiným. Představovaly určitou formu toho, co mělo přijít v budoucnosti. A jak už dnes víme, tehdejší budoucnost se naplnila.