56. Módní trendy a nevítaná reklama

Ne že by v roce 1968 ještě nefungovalo komerční sponzorství, i v této době už ho bylo kolem závodů F1 spousty – firmy vyrábějící pneumatiky, benzínové a olejářské společnosti, výrobci zapalovacích svíček, ti všichni přispívali do rozpočtu závodních týmů. Celkem to bylo v průměru 50 000 liber na jeden tým. Nepsaným pravidlem však bylo, že jakákoli reklamní loga byla omezená na velikosti. Nebývaly výraznější než odznáček přišitý na kombinéze řidiče nebo možná malá nálepka na boční straně vozu. Nikdo nečekal, že přijde doba, kdy budou vozy stejně oblepené jako vozy Indy 500, zavalené logy sponzorů, a že nejvíc peněz bude pocházet právě od obchodních partnerů. Grafická paleta dostupná týmům na konci roku 1967 byla v podstatě stejná jako ta z roku 1957. Auta byla v zelených, červených, modrých, stříbrných, zlatých nebo bílých barvách. Kdo chtěl, mohl si na vůz dát ještě pruhy. Toť vše. Chapman a Lotus udávali trendy a probíjeli cestu nové módě, ačkoliv naprosto neplánované a spontánní.

Kanceláří Lotusu se začátkem roku 1968 šířila fáma. Tabáková společnost John Player má prý zájem využívat automobilové závody jako nový propagační nástroj. Esso a BP navíc právě dosti nevhodně vypadly ze sponzoringu Formule 1. Obě tyto společnosti v automobilovém sportu utrácely částku až 500.000 liber ročně. Dá se tedy říct, že týmy rozhodně o financích a jejich účelu užití přemýšleli. Výkonný vedoucí týmu Lotus, Andrew Ferguson, šel na ředitelství firmy Players v Nottinghamu jen na průzkum, na informativní pohovor. K všeobecnému překvapení se objevil o dvě hodiny později s uzavřenou obchodní smlouvou.

Potom už se věci začaly hýbat rychle. První velká evropská premiéra pro Lotus 49 s novým vzhledem ve stylu krabičky od cigaret byla na závodech v Brands Hatch v březnu roku 1968. Graham Hill byl jediným pilotem Lotusu, který se dostal na start. Při tomto závodě se mu zlomila hnací hřídel a předvedl nevýrazný výkon. Organizátory závodu přiváděl polepený Lotus k mírnému šílenství, a tak přinutili tým, aby zakryli logo námořnického kluka firmy Player lepicí páskou. Jedno z aut stáje Lotus uvidělo dokonce při tréninku černou vlajku za to, že vyjelo bez pásky kryjící logo. Později byl námořnický kluk nahrazen neoddiskutovatelnou britskou vlajkou. Ale i tak si sportovní oddělení BBC a TVI začalo stěžovat, že možná nebudou schopni vysílat automobilové závody žádného typu, pokud budou vozy pokryty reklamou.

Španělští organizátoři byli vůči sponzoringu týkající ho se týmu Golden Leaf podobně přecitlivělí a rovněž nechali některé části vozů Lotusu zakrýt. Tou dobou ale už měli všichni na mysli jiné, větší a důležitější věci. Jim Clark byl po smrti. Žalem zničený truchlící Chapman zmizel, tým byl dezorientován a uprostřed toho všeho byl Hill, za volantem jediného vozu stáje Lotus. O černou lepicí pásku se teď nikdo nezajímal. Jedinou dobrou zprávou z Hillova pohledu bylo to, že hrozivě rychlý Jackie Stewart, nyní ve službách Kena Tyrrella v jeho týmu Matra-Cosworth, do závodu nenastoupí kvůli zlomenému zápěstí.