Nigel Mansell, který přežil roky strádání, byl nyní, v polovině osmdesátých let na posledním vrcholu mezi velkými chlapy, v nejlepším týmu a dokazoval svou kurážnou platnost. Svou první výhru získal v roce 1985 na Evropské Velké Ceně. Tuto výhru potvrdil na konci sezóny druhým vítězstvím v Jižní Africe. V sezóně 1986 si vedl ještě lépe: pět vítězství, jedna výhra v kvalifikaci a čtyřikrát nejrychlejší kolo. Murray Walker, hlasitý komentátor Grand Prix z BBC, ho miloval. A diváci ho považovali za jednoho z nich.
Velkou překážkou byl vždy jeho týmový kolega. V osmdesátém pátém byl spárován s Keke Rosbergem, kterého měl rád. Pro rok 1986 to byl ale Nelson Piquet a Nigel se stal chodícím terčem brazilského vtipkaře a podvodníka, který se mu, mimo jiné, vysmíval v notoricky známém rozhovoru pro brazilskou edici Playboye. „Inu, samozřejmě ten Angličan neví absolutně nic o stavbě vozu“, prohlásil a dále vysvětlil, jakým způsobem se mu podařilo před Manselllem utajit všechny vylepšení, které udělal na svém voze. Tvrdil, že Mansell byl hádavý a arogantní a, že se choval velice negentlemansky ke své ženě. K tomu Piquet ještě přidal radostnou vzpomínku na Australskou Grand Prix v Adelaide z roku 1986: „Zavolal jsem tedy do pit-stopů vysílačkou a řekl, ať zavolají Nigela a zeptají se ho, kolik je ochotný zaplatit, když ho v závodě pustím před sebe. Vzkažte mu, že titul mistra světa ho bude stát 250.000 amerických dolarů“, vzpomínal Piquet. „Vyjednával bych, to určitě“, řekl dále. Po dojezdu do cíle schoval Mansellovi, který ho dost nutně potřeboval, všechen toaletní papír.
Tým Williams neudělal nic, aby ty dva udobřil. Rok 1986 byl navíc rokem autonehody Franka Williamse, takže on sám měl spoustu dalších věcí na starosti. Zanechal tedy Mansella a Piqueta, aby promrhali titul mistra světa během jejich dlouhého letního hašteření se. Tím umožnili Prostovi uloupit jim na konci sezóny cenný titul. I když bylo naprosto přijatelné, že někdo nevycházel dobře s Nelsonem Piquetem (nebo Alainem Prostem či Ayrtonem Sennou, Frankem Williamsem nebo s kteroukoliv jinou z primadon Formule 1), to, jak se Mansellovi podařilo rozhněvat si někoho tak přívětivého, jako byl Mario Andretti, je dodnes záhadou. Andretti chvíli jezdil spolu s Mansellem za Indycar tým Newman/Hass. Jakmile Brita lépe poznal, skrze zaťaté zuby procedil, že Mansella velice respektuje jako řidiče, nikoliv však jako člověka. Vztah těchto dvou řidičů začal dobře, postupem času se zhoršil, až přešel v úplnou zatrpklost jednoho vůči druhému. Sponzoři byli dotčení, fanoušci zklamaní a tisk se otočil proti němu. Mansell předčasně skončil u Newman/Hass a opakovala se situace z Formule 1. Jeho bývalá oslnivá reputace závodníka a vítěze titulu byla nyní, i na území Ameriky, poskvrněná.
