Narodil se 8. října 1890 v Columbusu v Ohio švýcarsko-německým rodičům. Po smrti svého otce začal ve třinácti letech pracovat a ve volném čase se věnoval kurzu automobilového inženýrství. V patnácti se mu podařilo získat práci v továrně Frayer-Miller a o rok později se poprvé dostal k závodění, když se stal Frayerovým mechanikem v kvalifikacích na Vanderbilt Cup. Frayer se v roce 1907 přesunul do Columbus Buggy Company a mladého Eddieho si vzal s sebou. Ten ve svých sedmnácti letech vedl testovací oddělení.
Svůj první závod jel v roce 1910 v Red Oak, ale brzy se svým Columbusem-Firestone vyletěl z trati. Odhodlání mu to však nevzalo a o rok později startoval v Indianapolis 500 a dojel na třinácté pozici. Po krachu Buggy Company přišel o práci a stal se jezdcem na plný úvazek.
V roce 1913 startoval v 200 mil dlouhém Columbus Race, ale jeho Mason vydržel jen o něco více, než polovinu závodu. Prvního velkého vítězství se Eddie dočkal o rok později, když v závodě Sioux City na 300 mil se svým Duesenbergem porazil i mnohem zvučnější jména.
V roce 1914 jezdil v barvách Peugeotu, ale auta nebyla tak dobrá, jak Eddie doufal a čekala ho jen série nedokončených závodů. Ironií pak bylo, že po jeho přesunu k Maxwell Automobile Company s jeho starým Peugeotem vyhrál Ital Dario Resta American Grand Prize a Vanderbilt Cup, zatímco Rickenbackera v obou těchto závodech zradilo auto a nedojel.
Eddie pokračoval v Maxwellu, ale po výhrách v Sioux City a Omaha Derby se tým ze závodů stáhl. Eddie od něj koupil čtyři auta a kompletně je předělal. Svůj nový vůz nazval Maxwell Special a vyhrál s ním Providence Race.
V roce 1916 se mu dařilo. Se Specialy vyhrál v Sheepshead Bay a Monamarathon-Potlach Trophy, v Ascot Derby přidal vítězství s Duesenbergem a na konci sezony mu v národním mistrovství patřilo třetí místo.
Po propuknutí války si k původnímu jménu Rickenbacher – stejně jako mnoho dalších německých Američanů – přidal prostřední jméno – Vernon. Eddie se chtěl k armádě přidat již dříve, ale USA vyhlásily Německu válku až v roce 1917. Trénink získal ve Francii, kde nejprve působil jako technický důstojník a létat se učil ve volném čase. Poté se přidal k 94. stíhací eskadře a první sestřel si připsal 29. dubna 1918. Jen o měsíc později již měl na kontě pět vítězství, za které obdržel francouzský Criox de Guere. Tím však zdaleka nekončil a zastavil se až na čísle 26 – z toho 22 sestřelených letadel a čtyři pozorovací balóny. V roce 1930 za svůj přínos a odvahu obdržel od prezidenta Herberta Hoovera Medaili cti.
Po válce se Eddie zaměřil na konstrukci vlastních automobilů a v roce 1921 založil Rickenbacker Motor Company, kde působil šest nadcházejících let. V listopadu 1927 koupil Indianapolis Motor Speedway o trať provozoval až do roku 1945. Za jeho “vlády” okruh získal mnohá vylepšení, ačkoli jeho provoz nebyl během krize vůbec jednoduchý. Od roku 1941 byl navíc po vstupu USA do druhé světové války uzavřen.
V roce 1926 navíc založil leteckou společnost Florida Airways, kterou později prodal společnosti Pan-Am a stal se šéfem Eastern Air Transport, které zformoval v Eastern Airlines.
Během druhé světové války cestoval po amerických základnách v Pacifiku a v říjnu 1942 se ocitl blízko smrti. Jejich B-17 měl problémy a kapitán s ním musel nouzově přistát. Na moři strávila posádka 22 dní. Rickenbacker byl dokonce po dvou týdnech pohřešování prohlášen za mrtvého, ale 13. listopadu byli blízko Tuvalu zachráněni.
Eddie působil v Eastern do roku 1963 a o tři roky později vydal svou autobiografii, které se prodalo na čtvrt milionu výtisků. Zemřel 23. července 1973 ve Švýcarsku ve věku 82 let.
