Brooklands Match, 11. června 1925
Parry Thomas znal každý kout okruhu Brooklands. Otisk kol, který zde zanechal roku 1925, byl pouhých 5 centimetrů od vrcholku klopené dráhy, jindy se zase dostal tak blízko okraji, že jeho vůz urazil keř rostoucí na druhé straně. Jeho působivý Leyland-Thomas byl výzvou pro každý vůz v závodech na krátkou vzdálenost. Na okruhu v Surrey Parry též předvedl rychlostní rekord: více než 193 km/h. Roku 1923 vyzval další závodníky na trasu o třech až čtyřech kolech, nikdo se však nezúčastnil. Handicapový závod se však přesto odehrál jednoho čtvrtečního večera za měsíčního svitu mezi Thomasem, Georgem Dullerem v Bugatti a mocným 21,7litrovým Fiatem „Mefistotelem“ Ernesta Eldrigde, který byl vybaven motorem ze vzducholodi a vyznačoval se hrůzostrašnou rychlostí i silou. V den závodu diváky oslepil kouř z výfuků. Leyland odstartoval pět vteřin za Fiatem a 30 vteřin za Bugatti, Dullera ovšem hned po startu předjel, těsně za ním pak jel Eldridge jako třetí.
Thomas soutěž znovu zorganizoval na podzim o rok později a Eldridge byl připraven se s ním utkat i tentokrát. Při přípravách se však Fiatu pokazilo čerpadlo a závod se tedy přesunul na sraz West Kent Motor Clubu v létě 1925. Jelo se na tři kola a sázka byla 500 liber. Protože se jednalo pouze o malý sraz, na jeden z největších duelů v dějinách Brooklands se přišlo podívat méně než 2 000 lidí. Eldridge jel bez helmy i ochranných brýlí, jako preventivní opatření si ale obstaral spolujezdce, jenž mu měl hlásit, jestli se ho Thomas nesnaží předjet. Thomas měl na sobě obvyklý svetr, helmu i brýle. Oba obrovské stroje započaly zběsilý závod už v boxech. Časopis The Autocar situaci nijak nepřikrášloval: „Svět motosportu pravděpodobně nezažil hrůzostrašnější podívanou. Několik dobře známých jezdců raději uteklo do baru mimo dohled, kde ve strachu setrvali, než závod skončil.“
Po mávnutí vlajkou se Leyland k úžasu diváků chopil jasného vedení, po půl kilometru však Fiat prudce zrychlil a získal náskok 200 metrů až k zatáčce Byfleet, kde chytil okázalý smyk. Přihlížející oněměli hrůzou. Thomas trochu zpomalil, jeho snaha prodrat se dopředu byla však rázem zmařena, když Leyland dostal smyk. Elridgovou technikou bylo držet Fiat v klopených zatáčkách co nejníže, i přes smyky, ze kterých se divákům ježily vlasy hrůzou, a v třetím a závěrečném získal značný náskok. Fiat se jevil jako jasný vítěz. Když však naposledy projel kolem tribuny, vynechal mu motor a Leyland tak kolem něj mohl směle prosvištět. Veškeré pochybnosti o vítězi byly smeteny ze stolu v momentě, kdy Fiatu praskla přední pneumatika a cáry gumy létaly až ke korunám stromů. Eldridge se vzchopil, na Thomasovu rychlost 198 km/h však jeho 195 km/h nestačilo. Thomas toho dne rovněž nastolil nový rekord na úsek, a to 209 km/h. Takovou rychlost závodiště v Brooklands doposud nespatřilo.
