A doma se navíc začal chovat jako vztekloun. To byla opravdová změna z původně neovlivněného, skromného Villeneuvea, toho který v začátcích vydělával na živobytí a který preferoval být se svou ženou a dětmi v americkém obytném voze, před drahými hotely a služebními byty. Toho který jednal se zbytkem světa vždy s roztomilou upřímností.
Když byl v depresi, šel a zvýšil si sebevědomí koupí šíleně rychlého, drahého a nepohodlného motorového člunu, zatímco své ženě Joann zakazoval utrácet peníze. Když byl v její společnosti, byl chorobně žárlivý a majetnický, ale neodradilo ho to si začít svou vlastní aférku. Vypukly mezi nimi hádky a děti, jak říkala sama Joann: „Cítily, že je mezi námi velké napětí a tření. Byly nešťastné a nevyrovnané.“ Mladý Jacques Villeneuve, kterému bylo v té době deset let, nemohl udělat nic správně. „Gilles měl na Jacqua velmi vysoké nároky“, říkala Joann. Jacques byl velice nervózní, protože se ustavičně snažil uspokojit svého otce. Nebo jak říkal jeden z Jacques Villeneuveových kamarádů: „Jacques byl téměř ztracený případ”.